První březnovou sobotu bylo krásně, a tak jsem ji strávil ve skleníku. Zkontroloval jsem ryby a osázel asi polovinu plovoucích raftů nekonečnými saláty.
Na dno hluboké nádrže, kde ryby během chladného období tráví většinu času, není vidět. Byl jsem trochu nervózní, jestli vůbec žijou, tak jsem hrábnul ke dnu rybářským podběrákem a pozdravil se s jedním krásným línem a střevličkou.
Jak vysvitne sluníčko, tak se projeví síla solárního skleníku - vzduch měl v poledne přes 26°C a černá termální zeď na severní straně hřála na dotyk ještě pozdě v noci.
Od prosince, kdy jsem přivezl násadu kaprů a línů nebylo moc co psát, ale i v tomto chladném období se dá zelenina pěstovat - jen je potřeba vybrat správnou genetiku. Na obrázku dole vidíte krásný svazek šťavnaté Batolky prorostlé (Claytonia perfoliata) s celým kořenovým systémem.
Tato lehce nakyslá listová zelenina pochází původem ze severní Ameriky a roste i při teplotách kolem 4°C, což není ve skleníku přes zimu problém. Celou zimu ji můžete po malých kouskách sklízet a doplňovat tak vitamíny B a C.
Máta peprná mě naučila mičurinskou fintu. Před několika týdny jsem si všiml, že některé její kořeny zmutovaly, proměnily se ve výhonky a sápou se mezi deskami polystyrenů na světlo.
Máta mi tak ukázala jednu z dalších výhod pěstování přímo ve vodě - rostliny se dají klonovat prostě tím, že malou větvičku zapíchnete do vody a ona zakoření. Na obrázku nahoře už můžete vidět naklonovanou mátu, kterou jsem rozsadil na celý raft.
Během odpoledne jsem stihl osázet asi polovinu plovoucích raftů. Zasadil jsem lahodnou potočnici lékařskou, sléz přeslenitý a čtyřboč rozložitý. To byla poslední práce, kterou s nimi letos budu mít - konve s vodou ani pletí nepotřebují a já budu chodit jenom sklízet čerstvé listy, které na nich budou dorůstat. Teoreticky :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat