neděle 21. února 2016

Lekce z první akvaponické sezóny




Koukám, že od posledního příspěvku na blogu už utekl skoro rok. Nová práce mi trochu zamíchala s časem a jak se člověk od toho psaní článků jednou odpojí, tak se pak těžko hledá motivace.



První sezóna s experimentální akvaponickou farmou rozhodně nebyla nudná. Zkoušet věci, které prakticky nikdo nedělal s sebou vždycky nese jistou dávku přešlapů a ani ve Větrušicích jich nebylo málo.

Do roku 2015 jsem vstoupil plný elánu s menší násadou kaprů a línů, jejichž apetit začal růst s teplotou vody. Saláty a máta vysázené na polystyrenových raftech začaly růst takovým tempem, až jsem nějak nevěděl co s nimi, prostě jsem je většinou ustříhal a házel na kompost.



S rostoucí teplotou byly ryby čím dál hladovější, jedly víc granulí a obohacovaly vodu o živiny, které zase urychlovaly růst rostlin. Všechno šlo tak dobře a rychle, až jsem začal přemýšlet, proč jsem ten skleník stavěl tak velkej. Zatímco sousedi po večerech tahali konve s vodou, já jsem jenom zašel ráno a večer nakrmit ryby, občas zkontroloval kvalitu vody a natrhal nějakou potočnici, merlík nebo bylinky do salátu.

Skleník se taky stal magnetem pro děti. Dvouletá neteř ještě sotva chodila, ale neváhala mě 15× za hodinu táhnout do skleníku s neustálým opakováním slova "ybu". O dva roky starší synovec mi do skleníku dokonce přitáhnul 3-metrový bazénový podběrák, abysme je jako mohli lovit.

Tak jsem jedno odpoledne při lovu ryb podběrákem zjistil, že některé ryby mají na kůži malé pupínky. Nezdálo se, že by jim to nějak vadilo, ale přesto jsem nechtěl situaci podceňovat a s pomocí internetu a několika telefonátu identifikoval jako nejpravděpodobnější příčinu jarní virové onemocnění kaprovitých ryb zvané virémie. Zdrojem nemoci jsou nejčastěji již nakažené ryby. Některá z ryb byla zřejmě nakažená už když jsem jí přivezl.



Ryby oslabené nemocí se postupně stávají apatické, ztrácejí reflexy a mají problémy s plaváním. No a to způsobilo první opravdovou kalamitu. Ze dna rybí nádrže odvádím znečištěnou vodu do odkalovací šachty cca 5cm odpadní trubkou. Air-liftová pumpa má překvapivě silný výkon a jednoho dne prostě nacucla apatického lína, který se zasekl v kolení odpadní trubky a už nedokázal vycouvat.

Měknoucí tělo lína postupně zcela zašpuntovalo výtok z rybí nádrže. Voda ve farmě přestala cirkulovat a s tím přestala do rybí nádrže přitékat voda obohacená kyslíkem. Po návratu z jednoho víkendu jsem tak vešel do skleníku a našel velkou část oslabených ryb břichem nahoru. Není to úplně příjemný pocit házet slepicím těla těch nevinných tvorů, kteří zemřeli kvůli vaší hlouposti.

Na odpadní trubku stačilo nasadit nějakou síťku, ale jak to udělat, když je tam 1,5m vody? Nezbylo než farmu trochu odpustit, svléknout se do plavek a ponořit se do osvěžující dubnové vody.



Černá jezírková fólie je z pohledu údržby děsně nepraktický materiál. Nevidíte na dno, špatně se okem posuzuje kvalita vody i případné znečištění dna. Nad těmihle věcmi chcete mít kontrolu, jinak riskujete .. potřebujete mít perfektní přehled o tom, kolik krmení ryby nesnědly, nebo jestli nějaká ryba jeví známky možného onemocnění. Každé hromadění krmiva nebo sedimentů způsobí dřív nebo později ekologickou katastrofu.

Tohle byla druhá nepříjemná lekce způsobená nedostatečnou filtrací nerozpuštěných kalů. Možná jste četli veselý článek, jak jsem zjistil, že tekutá jezírková fólie není ten materiál, za který jsem ho pokládal. Musel jsem dodatečně do kanálu položit fólii klasickou. To mi bohužel znemožnilo dodělat plánovaný systém přepadů a farma prostě nedokázala všechen mikroskopický kal odfiltrovat.

Na dně pěstebního kanálu se tak postupně hromadil mikroskopický kal, který stejně jako v rybí nádrži, nebyl na černé fólii vidět. Když se kal nahromadil do určitého množství, tak v teplé letní vodě začal hnít a to je zlé. Ve vodě se rozmnoží bakterie, plísně, všelijaké jedy a máte zaděláno na další problém. Nezbylo než se vrátit k rýsovacímu prknu a vymyslet, jak vodu lépe profiltovat, než jí pošlu ke kořenům rostlin. 

Během roku jsem vyzkoušel několik alternativních řešení, jak zbavit vodu drobných kalů, až jsem si nakonec nechal svařit velký přepadový filtr. Při jeho usazování do šachty se nám ale podařilo v jednom místě protrhnout jezírkovou fólii a když už jsem si myslel, že jsem na to konečně kápnul, tak byla ráno farma z poloviny vypuštěná. To už byl podzim, ve skleníku celkem zima a já už neměl moc elánu se  hrabat ve studené vodě s lepením,

Pár věcí mě ale přece jen dojalo - drobné střevličky dokázaly přežít epidemii virémie, nedostatek kyslíku, špatně filtrovanou vodu a jedno odpoledne koukám, že mezi kořeny rostli se prohánějí hejna mikrospopického potěru. Ty mršky se na farmě dokázaly i rozmnožit, celou zimu jsou aktivní a vesele se krmí.

Nejdůležitější ponaučení z první sezóny


  1. Chcete všude vidět, abyste mohli kontrolovat čistotu vody, dávky krmení a případně rychle identifikovat závady ve filtraci.
  2. Rybky vlezou do čerpadla, do všech trubek a to i za předpokladu, že už se nedostanou zpátky. 
  3. Rybí nádrž by měla mít svoje vzduchování, systém by se neměl spoléhat na to, že cirkulace vody bude stále funkční.
  4. Kde svítí sluníčko na hladinu a nejsou tam ryby, vyrostou mohutné nánosy řas, které sice nejsou nebezpečné, ale jednoho dne sednou ke dnu a začnou hnít.
  5. Úspěšné a pravidelné odstranění nerozpuštěných kalů je základem úspěšné akvaponie.
  6. Ryby vám stejně budou umírat, než se to naučíte.
  7. Nezkoušejte akvaponii přepočítávat na peníze :)

Zbývá poslední otázka: Co s tím vším udělám? Nejsem si teď jistý, co přesně znamená "dokázat to", ale to úsilí v posledních dvou letech pro mě byla asi ta největší životní lekce v chůzi do neznáma. Byly okamžiky, kdy jsem ten skleník raději obcházel obloukem, ale nikdy mě ani nenapadlo litovat, že jsem si místo toho radši nekoupil auto. Takže zase něco vymyslím a slibuju, že i napíšu článek.





4 komentáře:

  1. Dobrý den.
    Jsem už téměř rozhodnut, že něco podobného taky vybuduji.
    Doufám ,že vaše farmička stále běží a vypiloval jste ji k dokonalosti. Nějaké další rady a poznatky bych hrozně rád uvítal.
    Děkuji za inspiraci a přeji mnoho přírůstku .
    S pozdravem Jan Hlubuček.

    OdpovědětVymazat
  2. Dobrý den
    Mám připravený výkop a prostor pro akvaponický skleník, který je mým dlouhodobým snem. Rád bych se poučil z vašich pokroků i chyb. Myslíte že by bylo možné Vás navštívit a nabrat zkušenosti?
    Děkuji předem i za případnou negativní odpověď
    S pozdravem
    Zdeněk Černý

    OdpovědětVymazat
  3. Zdeněk Černý
    vedrolin@volny.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Také bych přivítal další zkušenosti, např. z tropických lét minulých let

    OdpovědětVymazat