Proč bude jídlo čím dál nebezpečnější

Možná si to při placení složenek nedokážete moc dobře představit, ale docela možná jste vyrostli v nejbohatší a nejspokojenější generaci, jaká kdy na zima žila nebo bude žít.

Vzpomínky na poslední velké války odcházejí společně s jejími hrdiny, koupili jste nemovitost na hypotéku, auto na leasing a vaše děti remcají, když ráno vstávají do školy.

Určitě jste taky v poslední době zachytili některý ze skandálů potravinových řetězců – ať se jedná o masové kuličky v IKEI, polskou sůl nebo párky bez masa. Celkem snadno můžete, stejně jako Evropská komise, propadnout dojmu, že nadnárodní řetězce jsou banda zlodějů, kteří potřebují více kontrol a přísnější tresty.

Pravou příčinou těchto skandálů ale není jen hlad po penězích, ale i ten opravdový. Základní suroviny pro výrobu potravin na planetě totiž neustále zdražují. Pro obchodní řetězec je důležité, získat konkurenční výhodu tím, že zpomalí tempo zdražování pod úroveň konkurence a získají tím přízeň zákazníků, jejichž domácí rozpočty jsou pod tlakem rostoucí nezaměstnanosti a všeobecné hospodářské recese.

Potraviny zdražují z důvodu ekonomických změn na straně nabídky i poptávky. Pro výrobu jídla je potřeba orná půda (s výjimkou rybolovu a akvakultury, které se budu věnovat samostatně). Zdaleka ne všechna místa na planetě lze pro zemědělskou výrobu použít a lidská populace roste několik posledních dekád několikanásobně rychleji. Zatímco jeden hektar zemědělské půdy tak musel v roce 1950 uživit 2 lidi, v roce 2030 to bude lidí 6.

Pokročilá mechanizace a nástup chemických hnojiv dosud pomáhaly udržet s rostoucí lidskou populací krok, nikde ovšem není záruka, že tomu tak musí být napořád. Intenzifikace zemědělství navíc vyžaduje obrovské investice do techniky, která následně vytváří tlak na ceny potravin.

Dalším tlakem na zvyšování cen je postupné bohatnutí národů. Stejně jako my, i zemědělci chtějí dostat za svou práci na poli zaplaceno čím dál víc. Na straně rozvojových států současně dochází k významné proměně jídelníčku. Rostoucí globální poptávka po mase a kvalitních potravinách bude v následujících letech způsobovat nové cenové šoky.

Kromě šoků na straně poptávky sledujeme zvyšující frekvenci extrémních výkyvů počasí, které si vybírají svou daň na straně nabídky. Podle dostupných informací může třeba nárůst průměrné teploty o 1° C způsobit až 10% pokles globální produkce rýže. Ještě dramatičtější dopad mají výkyvy počasí v oblastech, které jsou již dnes svým charakterem extrémní. V sub-saharské Africe může vlivem sezónního extrému poklesnout zemědělská produkce až o polovinu a způsobit téměř okamžitý hladomor.

Svůj díl na našich účtech za potraviny nesou také bio-paliva. Za zelenou naftu vlastně platíme 3× - jednou na benzince, podruhé v daních a potřetí při nákupu potravin. Díky státní podpoře se totiž velká rozloha orné půdy mění na palivové farmy a dostupná půda pro potraviny se tak zmenšuje.

Na základě současné populační exploze se odhaduje, že lidstvo musí do roku 2050 zdvojnásobit množství potravin produkovaných na zemi, aby se dokázalo uživit. Je jasné, že nemůžeme zdvojnásobit výměru orné půdy a i zbylé ekonomické a klimatické faktory dávají tušit, že to nebude snadné.

• Ceny jídla v příštích letech porostou rychleji než vaše mzda 

• Kvalitní potraviny budou zdražovat mnohem rychleji než ty šizené 

• Šizením potravin řetězce maskují jejich reálné zdražování 

Blížící se potravinovou krizi se snaží některé nadnárodní korporace využít pro zajištění dominantí tržní pozice pomocí intelektuálních práv na struktury DNA geneticky modifikovaných plodin. Největší z nich je americká korporace Monsanto, o které jsem psal v článku: Nejnebezpečnější firma na světě.