Superovoce v okolí akvaponické farmy

Poslední dva týdny byly na stavbě zábavné. Jen co jsem dopsal článek o tom, jak je použití vody namísto hlíny po všech stránkách lepší, začal jsem na Velikonoce farmu napouštět. Do rána byla prázdná. Zjistil jsem, že nátěr je k ničemu a zdi musím potáhnout jezírkovou fólií.

Řemeslníky jsem naštěstí sehnal rychle a už ve středu vyvařili celý pěstební kanál. Zbývá ještě rybí nádrž a odkalovací šachta.

Jarní sluníčko mezi tím probudilo všechny keře na zahradě. V blízkosti farmy mám několik keříků superovoce, které budou postupně dozrávat od června až do listopadu.

Na jižním svahu pod domem začaly rašit hlavy révy. Bílé víno jsem vybral ve třech různých odrůdách - ranou, střední a pozdní tak, aby hrozny kontinuálně dozrávaly od srpna až do konce října. Keříky chrání větve bambusu, aby je náhodou někdo neukopl nebo nepřejel sekačkou. 

Kousek od staré třešně jsem vysadil beztrnou ostružinu, která dokáže během října vyprodukovat až deset kilo velkých ostružin. Pár jsem jich sklidil už loni a letos čekám první velkou sklizeň. O měsíc dřív se sklízí také červený popínavý malinoostružiník. Vzadu pod třešní doplňuje tuto trojici i stáleplodící maliník.

Kousek od vchodu do farmy najdete zimolez kamčatský - nejranější ze všech keřů v zahradě. Jeho plody vypadají jako protáhlé borůvky a podobně i chutnají. Dozrávají už koncem května. Kanadských borůvek mám na zahradě hned několik. Ze specializované farmy jsem taky objednal několik druhů od ranných se sklizní v průběhu června až po pozdní říjnové.

Za domem se pomalu rozrůstá bujný rakytník řešetlákový. Jeho oranžové plody se využívají v lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře i některých oblastech Číny již od starověku. Užíval se při léčbě onemocnění plic, jater, kloubů i v kosmetice. Pomáhal proti zánětům plic, hojil sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy, reguluje krevní oběh.

V popředí raší také málo známý dřín obecný.  Jeho červené plody zvané dřínky jsou jedlé. Mají natrpklou sladkokyselou chuť a velký obsah vitamínu C. Po zavaření mají chuť velmi podobnou olivám.

Na poslední fotce vidíte kromě mého ukazováčku také čerstvě vysazený kaštanovník setý, který poroste u příjezdové cesty na kraji pozemku. Bude z něj obrovský strom. Jedlé kaštany určitě znáte pečené z vánočních trhů, kdy se k nám obvykle dovážejí. 

Plody kaštanovníku čistí játra od jedovatých zplodin a působí proti průjmům, psychickým poruchám a stavům úzkosti. V lidovém léčitelství a farmakologickém průmyslu se využívají listy jako prostředek proti kašli. Pro svůj nízký obsah cukru jsou vhodné i pro diabetiky. Obsahují více uhlovodíků než většina ořechů a jsou proto výborným energetickým zdrojem. Obsahují také sacharózu jako hlavní cukr a to ve větší míře než pšenice, vlašské ořechy či brambory. Vypráví se, že v dávných dobách dokázal jedlý kaštanovník uživit přes zimu celou rodinu.

Věchny stromy a keře jsou trvalky, což minimalizuje nároky na údržbu. Nemusejí se každý rok sázet, okopávat a úzkostlivě zalévat. Kvůli tomu jsem úplně vyloučil třeba jahody, jejichž popularitě s ohledem na pracnost pěstování upřímně nerozumím.