Když máte oblíbeného autora a náhodou zjistíte, že zastává stejné názory jako vy, máte radost. Mně se to stalo včera, kdy jsem narazil na varování, které před časem zveřejnil Nassim Nicholas Taleb na adresu geneticky modifikovaných potravin (GMO).
Taleb je libanonský autor, profesí analytik, který se ve svých pracech zabývá rolí náhody v lidském životě. Jeho kniha Černá Labuť byla v Sunday Times označena jako jedna z 12 nejvýznamnějších knih od druhé světové války.
K sepsání reakce ho vedl vznik geneticky modifikované rýže známe jako "project golden rice".
Chudé národy, jejichž jídelníčky se skládají převážně z rýže, trpí chronickým nedostatkem vitamínu A. Udává se, že je takto postiženo okolo 270 miliónů obyvatel planety a ročně zemře na následky nedostatku vitamínu A až 2,7 miliónu děti ve věku do 5 let. Zlatá rýže produkuje následkem genetické manipulace beta karoten, ze kterého už tělo dokáže vitamín A vyrobit.
1) Princip křehkosti a nelineárního dopadu
Pokud spadnete z 10 metrů, natlučete si víc, než když desetkrát spadnete z jednoho metru a mnohem víc, než když 1000 krát spadnete z výšky jediného centimetru. Každý další metr exponenciálně zvyšuje riziko a zraňuje vás víc než ten předešlý.
Tato forma nelineární reakce je jedním z elementárních mechanismů, který zajišťuje stabilitu celé planety - tuhých těles i organismů. Všechno křehké je více poškozeno jediným faktorem o síle X než libovolným počtem událostí, jejichž intenzita se nasčítá do síly rovnající se X.
Protože velké výkyvy přicházejí velice vzácně, jejich malé opakování nestačí na vybudování vyšší odolnosti. Pokud si tedy položíte otázku, proč nepřežijete pád z třetího patra, je správná odpověď tato: "Protože z okna nepadá dost lidí, aby došlo k přirozené selekci v populaci a lidstvo si nevybudovalo dostatečnou odolnost proti tomuto jevu. Ty slavní lumíci se pravděpodobně učí létat.
2) Pravidla opatrnosti
Vše co děláme naší planetě je tedy mnohem nebezpečnější ve velkých dávkách, než v malých. Pokud například snížíme emise CO2 o 20%, můžeme snížit hladinu rizika třeba o polovinu. Stejným principem můžeme zdvojnásobit rizika vyplývající s emisí skleníkových plynů tím, že zvedneme jejich emise jen o 10%.
Všechno křehké se stejně jako ta žárovka procesem selekce vyhýbá stavům, které obsahují nestabilitu, proměnlivost, nahodilost a další stresové faktory. Všechno, co nevíme, můžeme z tohoto pohledu vnímat jako onu nahodilost. Svět, ve kterém žijeme, je tak logicky mnohem nahodilejší, než si dokáže naše mysl přiznat.
Miliardy drobných pokusů, miliardy drobných omylů a nekonečná trpělivost. Sami chápete rozdíl mezi tím, jak se k vývoji staví příroda a jak lidstvo. Náš ukvapený přístup vede k tomu, že nenajdete nic významného, co bychom v moderní době implementovali a současně nezpůsobili i ničivé vedlejší účinky. Brzy vyhubíme poslední horské gorily kvůli ložiskům Tantalu v Kongu. Víme to a stejně s tím nedokážeme nic udělat.
Zpoždění, s jakým lidstvo tyto chyby detekuje a praktická neschopnost cokoliv zásadního změnit na chodu dějin, je pro přežití lidstva velmi znepokojující - stačí se podívat třeba na tabák, steroidy nebo hlubokomořské vrty.
Jako bychom si podávali pistoli z ruky do ruky a každé zmáčknutí spouště si vykládali jako nezvratný důkaz, že ta hra je neškodná.
3) Decentralizace proměnných
Občas se objevuje názor, že genetická modifikace je v přírodě zcela přirozený proces. Drobné mutace jsou koneckonců základem evoluce - schopnosti organismů přizpůsobit se měnícímu se prostředí. Zatímco příroda ale generuje malé, izolované a obecně nezávislé odchylky, lidstvo jich provádí mnohem menší množství ale zato velmi drastických. Lidstvo je charakteristicky ukvapené a chce docílit kýženého efektu co nejrychleji.
Pokud na tento postup aplikujeme výše popsaný princip křehkosti, pochopíte, proč je manipulace s kusem genu mnohem nebezpečnější, než decentralizované trilióny mutací, ke kterým neustále dochází vlivem přirozených vlastností DNA. I ničivé chyby jsou na straně přírody decentralizované a rozpuštěné v nepřeberném množství změn. Může vzniknout rostlina, která svým toxickým pylem dokáže vyhladit celé lidstvo, ale nikdy se nerozšíří po celé planetě jako osivo geneticky modifikovaných plodin.
4) Příroda a důkazy
Příroda dokáže provádět trilióny drobných manipulací s geny bez toho, aby vyhladila celou planetu. Miliony let prověřený způsob eliminace rizik dává tušit, že se máme kde učit. V příliš komplikovaných systémech prostě nejsem schopni vidět dopady individuálních změn - proto je vždy lepší držet experimenty (chyby) izolované a nedopustit, aby se mohla jediná nepovedená mutace rozšířit celým ekosystémem. Příroda neztrácí čas dokazováním čehokoliv, provede trilión izolovaných testů současně a vybere nejlepší výsledky.
Pokud se tedy někdo zeptá: "mate důkaz, že mé chování ubližuje planetě?" ignorujte ho, on by měl dokazovat, že to nedělá. Svět je mnohem komplexnější soustrojí než si dokážeme představit a nedokážeme předvídat dopady přidání čehokoliv významného, ale dokážeme velice přesně předpovědět, jakou harmonii nastolíme odstraněním všeho, co v přírodě nevzniklo její trpělivou prací.
Více se o zákulisí geneticky modifikovaných potravin dočtete v článku: Monsanto, nejnebezpečnější firma na světě
Žádné komentáře:
Okomentovat