Jak sklízet na zahradě pstruhy

Ryby jsou nedílnou součástí akvaponického systému. Obohacují vodu o živiny, které využíváme pro pěstování zeleniny, která tím současně vodu čistí. Jaké druhy můžeme doma pěstovat? Jak rychle porostou a kolik jich tam vlastně může být?


V minulém článku jsem psal o způsobu, jakým vybírat rostliny pro akvaponickou farmu, aby vám přinášely maximum užitku po celý rok a nebylo s nimi moc práce. Mnohem zajímavější součástí akvaponické farmy jsou ale ryby. Zeleninu totiž dokáže na zahradě vypěstovat každý. Představa duhového pstruha, kterého vylovíte v koutu zahrady a večer ještě čerstvého povečeříte, je ale o poznání zajímavější.

Živou složkou akvaponického systému nemusí být nutně jenom ryba. Teoreticky můžete zapojit libovolného vodního živočicha, který dokáže jíst a dostatečné kálet do vody. U miniaturních akvaponických systému, které se využívají například pro výuku dětí na školách se s velkým úspěchem chovají i raci.

Konkrétně se jedná o druh Raka Mramorového (lat. Procambarus Fallax). Tento ráček pravděpodobně vznikl ojedinělou genetickou mutací, všichni příslušníci jeho rodu jsou tzv. diploidní samice. To znamená, že nepotřebují partnera na to, aby oplodnil vajíčka a přesto se dokážou rozmnožovat. Diploidní samička prostě naklade diploidní vajíčka a z nich se znovu vylíhnou další diploidní samičky.

Člověk nemusí být raketový inženýr, aby si dokázal představit, že takové zvířátko dokáže ve volné přírodě způsobit pořádnou kalamitu - hlavně když se dostane kam nemá. Jeho chov je proto v některých státech zakázán nebo podléhá přísným kontrolám.

Je to ideální zvíře pro akvaristické začátečníky - nesmírně odolný mutantek, co se dokáže sám množit. Snáší bez problémů teplotu v rozmezí 15- 28°C, jí téměř cokoliv včetně zeleniny a díky spoustě nohou a klepítkům je úžasné ho pozorovat při jídle. Musíte hlavně dávat pozor, aby se do vody nedostal chlór, který je pro raky jedovatý.

Rak mramorový dorůstá délky cca 13 cm. Protože moje akvaponická farma má být o jídle, tak jsem tohoto kuriózního živočicha zavrhnul. Ne, že by na něm nebyl ani kousek toho delikátního masa, ale nehodlám se s tím obírat.

Pokud budete hledat nějaké informace o akvaponii na internetu, tak se nevyhnete setkání s tropickou rybou Tilápie Nilská (lat. Oreochromis Niloticus Niloticus). Po kaprovi je to druhá nejvíce komerčně chovaná ryba na zemi. Zasloužila si to z několika důvodů:

Je to všežravec. Sní všechno co jí hodíte od zeleniny až po malé rybky. Africké řeky jsou známé prudkým střídáním období sucha a záplav. Díky svému původu tak Tilápia snáší i špinavou vodu s nízkým obsahem rozpuštěného kyslíku. Navíc neuvěřitelně rychle roste. Za šest měsíců máte z jikry dva vykostěné 250g filety, jejichž chuť a kvalita odpovídá například českému candátovi (velmi dobrá ryba).

Největším trufem Tilápie je ale její reprodukční schopnost. Pokud budete chovat ryby v umělých podmínkách a ve vyšších koncentracích, patrně se vám nepodaří je přimět ke třetí. Vytvořit takové podmínky je velmi náročně - musíte sestavit schopný pár, který si bude rozumět a napodobit přirozené podmínky kombinací stravy, teploty, někdy je potřeba pravidelně měnit vodu v nádrži, aby ryby získaly pocit, že přišlo období jarních dešťů.

Tilápia se bez problémů tře i v umělých nádržích. Navíc patří mezi tzv. tlamovce. Své potomky matky těchto ryb vychovávají přímo v tlamě. Jikry hned po oplodnění naberou do pusy, tam je nosí dokud se nevylíhnou a i potom je matka úzkostlivě sbírá do tlamy, aby je nějaká jiná tilápie náhodou nesnědla. V akvaponickém systému tak vytvoříte přirozeně se rozmnožující hejno, které už jenom krmíte.

Schopnost rozmnožování v umělých podmínkách mě hodně fascinuje, a tak jsem se myšlenkou na chov Tilápie tady v Česku dlouho zabýval. Nakonec mě od toho odradily její teplotní nároky. Jako africká ryba je Tilápia velmi citlivá na teplotu vody - přežije rozmezí 14-28°C, ale rekordních přírůstků dosahuje právě na horní hranici tohoto intervalu, zatímco ve chladnější vodě umírá. V našich podmínkách by bylo nesmírně náročné/drahé udržovat vodu v systému dostatečně teplou. Protože jsou ryby studenokrevné, jejich metabolismus se zrychluje a zpomaluje právě s teplotou vody. Při poklesu teploty vody jen o 5°C na 23°C už Tilápia roste jen poloviční rychlostí a její chov by tak patrně nebyl vůbec ekonomický. Škoda.

Z dalších druhů ryb jsem vybral už jen tři další druhy, které dobře znáte. Prvním je klasický český kapr. Roste rychle, je odolný a snese i teploty vody na hranici nuly. Nejlépe se mu daří při teplotě vody 24°C, které jsou přes léto velmi realistické. Za těchto podmínek dokáže vyrůst dvouletá kapří násada o hmotnosti 250g až na hranici dvou kilogramů za necelý rok. Bude to moje ryba pro začátek.

Jestli dopadne zaběhnutí systému s kapry dobře a naučím se farmu řídit tak, aby byly parametry vody dostatečně stabilní, tak okamžitě vyměním kapry za pstruhy duhové. Ačkoliv je tato ryba citlivá na kvalitu vody, tak je pstruh duhový mnohem tolerantnější než u nás původní pstruh obecný. Chová se proto ve velkém na farmách. Roční násada dokáže za 6 měsíců vyrůst až do jateční hmotnosti 400g. Jako dravci potřebují pstruzi kvalitní stravu s dostatečným obsahem bílkovin. Odměnou získáte neuvěřitelné zážitky spojené s jejich agresivním krmením. Stačí se podívat na video dole a pochopíte.

Pstruh duhový má rád chladnější vodu - snáší teploty 0-21°C, ale nejlépe se mu daří při 15°C. Doufám, že bude možné je tak chovat nepřetržitě po celý rok a pouze občas dokupovat roční násadu. Rizikem může být několik horkých dnů během léta, ale to budu muset nejprve farmu postavit a otestovat. Třeba v Austrálii se pstruzi chovají jako tzv. zimní ryba. Do akvaponického systému se nasazují na podzim a vykrmí do jara, kdy se v nádrži vymění za tropické Tilápie.

Poslední rybou, kterou bych chtěl v akvaponii vyzkoušet, je sumec. Tento dravec se proslavil hlavně tím, že dorůstá do rekordních rozměrů a hmotnosti na hranici 100kg. Něco takového doma na zahradě chovat nechcete, ale mladí sumci rostou v teplé vodě velmi rychle a jejich maso je delikátní. Svou velkou tlamou dokáží zhltnout téměř cokoliv, o čemž se přesvědčil i holub na následujícím videu.

Množství ryb v systému je ovlivněno rozměrem nádrže a množstvím jídla, které můžete do ekosystému denně nasypat, aby jej rostliny zvládly vstřebat. Uvádí se, že na metr čtvereční pěstební plochy se do systému přidává 60 - 100g krmiva denně. Dobře prosperující ryby budou každý den pojídat zhruba 2% svojí hmotnosti s tím, že polovinu stravy promění na svalovinu a druhou vykálí. Tyto parametry nám poslouží k hrubému výpočtu hmotnosti rybího hejna, které můžete na akvaponické farmě chovat. Na tyto dechberoucí kalkulace se podíváme někdy příště.