Zásady úspěšného akvaponického systému

Akvaponie není perpetum mobile, ale akcelerovaný cyklus dusíku, který je základním hnacím motorem růstu rostlin v přírodě. Při jeho provozu je potřeba dbát několika zásad, abyste předešli kolapsu, který může vyústit až v uhynutí ryb.



Začátkem bych rád upozornil, že většina popsaných moudrostí nepochází z mojí hlavy, ale z internetu. Provozuji jednu sezónu malý akvaponický systém z IBC kontejneru, ale rozhodně se nepovažuji za odborníka :)

1) Správné množství krmiva na pěstební plochu

Výpočet maximálního produkčního potenciálu akvaponické farmy ve Větrušicích jsem popsal v samostatném článku. Obecně platí, že na 1 metr čtvereční pěstební plochy můžete do systému nasypat 60 - 100 gramů rybího krmiva. Krmte raději opatrně - více škody můžete napáchat nadměrným krmením než když budou ryby hladové.

Denní dávka krmiva pro ryby se stanovuje procentem jejich hmotnosti. To se liší pro různé druhy ryb i podle jejich stáří. Pro zjednodušení jsem jako krmnou dávku uvažoval 2% hmotnosti rybí obsádky. Tím rychle přepočítáte plochu pěstební plochy na množství ryb, které budou rostliny potřebovat. Ryby by měly předložené krmivo sníst zhruba za 20 minut. Pokud v nádrži po 20 minutách stále uvidíte zbytky krmiva, raději zbystřete a příští krmnou dávku o něco snižte.

2) Udržujte denní krmnou dávku konstantní

Aby byl systém co nejstabilnější, je lepší do něj přidávat stejné množství dusíku v rybím krmivu každý den. Tím v systému udržíte silné kolonie užitečných bakterií, které oxidují amoniak ve vodě na dusitany a následně na dusičnany, které rostliny vstřebávají svými kořeny.

Jak ale krmit pořád stejně, když ryby rostou a svou hmotnost zněkolikanásobí? Existují na to dvě různé metody. První z nich je oddělený chov ryb - použijete třeba tři rybí nádrže a v každé budete mít ryby různého stáří. Dejme tomu, že budete vykrmovat kapry po dobu 12 měsíců. V první nádrži budte mít ryby staré 4 měsíce, v druhé 8 a ve třetí 12. Tento systém se nejčastěji uplatňuje u komerčních akvaponických farem, protože umožňuje rychlý výlov velkého množství ryb o stejné velikosti a jejich následný prodej.

Pro domácí podmínky jsem vybral raději druhou techniku, kdy chováte různě staré ryby v jedné nádrži. Vybíráte z nich ty největší a ostatní postupně dorůstají. Na každý kilogram sklizených ryb do systému dosadíte kilogram násady a denní krmná dávka tak zůstane konstantní.

3) Doplňujte do systému vápník, draslík a železo

Rostliny potřebují pro zdravý růst celkem 13 látek, ale rybí krmivo jich do systému dodává pouze 10. Zbylé tři je ideální do systému doplňovat, abyste maximalizovali jeho potenciál. V experimentální farmě v kanadském městě Alberta přidávali do systému draslík v podobě hydroxidu draselného a vápník jako hydroxid vápenatý. Železo se doplňuje v chelátové formě, ve které se snadno vstřebává. V této formě najdete železo i v lékárně mezi doplňky stravy. Já zkusím sehnat nějaké průmyslové balení. Na chemii vody si chci dát velký pozor, takže mě čekají pravidelná laboratorní cvičení.

4) Vzduch je základ

Ryby potřebují ve vodě dostatek rozpuštěného kyslíku a bakterie i rostliny  také. Budete proto potřebovat jezírkové vzduchovadlo. Nasycení vody kyslíkem by se mělo pohybovat kolem 5 mg O2 na litr vody. Pro svou akvaponickou farmu použiju pro cirkulaci vody tzv. Air Lift. Touto technikou můžu vodu současně popohánět o okysličovat. Více se o Air Liftu dočtete v samostatném článku.

5) Odstraňujte pevné zbytky krmiva a rybích výkalů

Mohlo by se zdát, že čím více tuhých látek v systému zůstane, tím více živin dostanou rostliny ke kořenům. Není tomu tak. Pro zdravý růst rostlin stačí koncentrace rozpuštěných živin okolo 0,025% v čistě vodě. Tuhé částice se zachytávají na kořenech rostlin a snižují jejich schopnost vstřebávat vzduch. Snadno může dojít také k rozvoji hnilobných procesů, které poničí kořeny a mohou způsobit i zadušení ryb.

Pro odstranění tuhých částic se používají různé filtry nebo odkalovače. Já jsem navrhl pro akvaponickou farmu odkalovací šachtu se dvěma přepady, které budou kaly zachytávat. Odtud je budu pravidelně vyplachovat.

6) Hlídejte Ph

Ph neboli kyselost ovlivňuje celou řadu chemických reakcí uvnitř akvaponického systému. Proces nitrifikace, kdy se amoniak mění na dusitany probíhá nejlépe při Ph 7,5, zatímco při Ph 6,0 se prakticky zastaví. Tím přestane akvaponický systém zcela fungovat, ve vodě se začne hromadit amoniak, který je pro ryby toxický a časem je zabije. Ph v akvaponickém systému má tendenci pomalu klesat, což je způsobené právě intenzivní čiností nitrifikačních bakterií.

Kyselost ovlivňuje i intenzitu, s jakou se živiny rozpouští ve vodě (jako se třeba cukr špatně rozpouští ve vodě s octem). Ideální Ph pro rozpouštění živin je 6,5 a menší. Různé nároky nitrifikace a rozpustnosti živin nás nutí zvolit kompromis a udržovat Ph na rovných 7. Pokud bude Ph moc vysoké, tak se ve vodě živiny vysrážejí a rostliny budou strádat. Pokud bude příliš nízké, tak se začne v systému hromadit toxický amoniak a zabije ryby.

Pro zvyšování Ph je nejlepší použít právě hydroxid vápenatý a hydroxid draselný. Tím snad zvládnu  udržovat Ph dlouhodobě na potřebných 7,0 a dodávat do systému potřebný vápník a draslík, který potřebují rostliny pro zdravý růst.