Pořád řeším finální podobu skleníku, který zajistí uvnitř farmy stabilní klima a umožní nepřetržitou pěstební sezónu po celý rok.
Původní návrh skleníku počítal s lomením rovné střechy o 16,5°, čímž se zajistí lepší prostupnost světelné energie během zimních měsíců. Pořád zjišťuji cenové možnosti, ale konstrukce samotná - ať už z kovu nebo dřeva je ale relativně složitá a i samotný materiál vyjde draho.
Ozval se mi ale jeden šikovný kutil, který vymyslel, jak podélně spojovat duté polykarbonátové desky. Ty mají velkou výhodu v lepší tepelné izolaci než klasické sklo a navíc se dají ohýbat.
Společně jsme zkusili navrhnout samonosnou konstrukci skleníku, která bude oválná a ukotvená na zadní opěrné zdi. Tím zcela vyloučíme potřebu budovat vnitřní konstrukci skleníku a ušetříme spoustu práce, materiálu a tím i peněz.
Kruhová konstrukce je navíc efektivnější při zachytávání sluneční energie po celý rok. Původní lomená střecha je optimalizovaná pro dva extrémy - zimní a letní slunovrat. V období mezi nimi ale dopadají sluneční paprsky pod různými úhly a skleník je tak zbytečné odráží pryč.
Zadní opěrnou zeď, která bude směřovat do zahrady nechám obrůst popínavým břečťanem, který je zelený i v zimě a skleník tak nebude v zahradě působit vůbec rušivě.
Pokud to klapne, tak bude akvaponická farma ve Větrušicích první stavbou na světě, která použije technologii samonosné konstrukce vzniklé podélným spojováním polykarbonátu. Držte palce.
Dobrý den, vypadáte to fakt šikovně. Jak máte vyřešené vytápění skleníku? Jestli teda budete vytápět a nemáte to vyřešené jinak. Já nad tím teď doma taky přemýšlím. Napadá mě směšovací ventil se servopohonem, ale jako ještě jsem to neviděl v praxi, tak samozřejmě člověk tak trochu přemýšlí nad tím, zda do toho jít.
OdpovědětVymazat