Pokusím se popsat, jaké úvahy mě vedly právě k domácí akvaponii. Pokud máte alespoň trochu v oblibě katastrofické scénáře a konspirační teorie, přijdete si na své.
Zkuste si na chvíli představit kolaps. Co to vlastně je? Kolaps. je neřízený, neovladatelný rapidní pokles nebo pád, ke kterému došlo v důsledku tzv. překmitu. V přeneseném smyslu se kolaps často pojí s hlavními ekonomickými ukazateli nebo složkami infrastruktury (doprava, dodávky elektřiny, zásobování, služby).
V ekologii a systémové dynamice kolaps předchází děj, kdy dlouhodobé překračování meze systému způsobí tzv. erozi, neboli trvalé snížení surovinové základny a toto snížení se stane hlavním strůjcem kolapsu.
Zlom ropy (ropný zlom) je moment, kdy globální produkce ropy dosáhla svého maxima, po kterém následuje postupný a nezadržitelný pokles. Tento koncept je založený na pozorování produkčních kapacit jednotlivých ropných vrtů a odhadovaného množství rezerv. Přirozené ekonomické tlaky vedou těžaře ropy do stále méně přístupných míst, ale žádná technologie neumožní zvýšit produkci nad úroveň zlomu. Nic na světě nedokáže fosilní paliva nahradit a nejde zdaleka jen o pohonné hmoty. Všechny plasty jsou z ropy, každá pneumatika obsahuje 30 litrů ropy. Nemáme jinou udržitelnou technologii, která by šla napojit do dnešních spalovacích motorů
Zemědělské plodiny berou živiny z půdy. Transformují energii z půdy a slunce v biomasu, která živí lidstvo ať už přímo nebo prostřednictvím hospodářských zvířat. Živiny z půdy nemůžeme jenom vysávat, ale musíme je tam i vracet. Centralizované intenzivní zemědělství je zcela závislé na využití umělých hnojiv. Hnojiv z ropy. Pesticidů z ropy. Pohonných hmot z ropy. Ropy, která dochází zatímco lidská populace roste. Do roku 2050 musí lidstvo vyprodukovat 2× více potravin než kolik produkuje dnes, aleemůžeme jenom zdvojnásobit obdělávanou půdu, protože na planetě už jí moc nezbývá.
Asi vás proto nepřekvapí, že cena potravin na planetě zcela kopíruje cenu ropy - to ale platí jen do doby, dokud je celková nabídka potravin schopná uspokojit rostoucí poptávku. Klimatické extrémy mohou křehkou rovnováhu brzy narušit.
Většina z nás se od půdy a potravin zcela odcizila. Výroba se neustále centralizuje. S centralizací ale postupně roste role distribuce potravin do míst spotřeby. Distribuce, která je zajištěna ropou. Někdo musí potraviny zabalit a odvézt přes sklady do nákupního centra. Vy musíte sednout do auta a dojet do nákupního centra a zase zpátky. Rostoucí cena ropy tak netlačí na cenu potravin jen v podobě hnojiv, pesticidů, pneumatik a nafty na orání, ale zdražuje i zbytek distribučního řetězce.
Tyto ekonomické tlaky a rostoucí globální poptávka po jídle s sebou ale nepřinášejí jen rostoucí ceny. Rostou i zdravotní rizika. Složitý výrobní řetězec centralizovaného systému vede k postupné ztrátě kontroly nad kvalitou a zdravotní nezávadností potravin. Doslova v ústech nám tak stoupají podíly náhražek, barviv, všichni se učíme ve strachu studovat etikety s výpisem chemických přísad. Pomalu se začínáme bát kupovaného jídla. Centralizovaný systém selhává.
Kde jeden systém selhává, vzniká příležitost pro nový. Pravým opakem centralizovaného systému je systém distribuovaný, kde potraviny vznikají co nejblíže místa spotřeby. Neskladují se ani netransportují.
Aplikací distribuovaného systému produkce potravin může být právě malá akvaponická farma vzdálená jen několik kroků od vašeho domu. Produkční jednotka, která minimalizuje závislost na fosilních zdrojích. Je energeticky nesmírně efektivní. Šetrně zachází s vodou. Neznečišťuje prostředí.
A teď víte, proč mi máte držet palce!
Hodně štěstí, já mám naštěstí prarodiče, kteří i ve svých 80ti letech obdelavaji půdu. To je vzor kterého si velmi vážím.
OdpovědětVymazat