sobota 11. ledna 2014

Užitečné liány v akvaponickém skleníku


Teplejší klima a vysoká vlhkost uvnitř akvaponické farmy nám dává volné ruce vyzkoušet exotické plodiny, kterým se u nás jinak příliš nedaří.




V minulém článku věnovaném strategiím při výběru rostlin pro akvaponickou farmu jsem zmiňoval význam kontinuální sklizně. Tu vám nabídnou nejčastěji rostliny, které se pěstují pro své zelené listy a používají se například jako základ do salátů.



Klasický ledový salát se v akvaponickém systému sklízí každé 4 týdny po celý rok. Hlavice sklidíte a na jejich místo zasadíte nové sazeničky. Sazeničky tak musíte neustále piplat a neustále je znovu vysazovat, aby bylo v systému dostatek rostlin pro čištění vody. Mám rád salát, ale na tohle jsem moc línej. Proto jsem jako "zelený základ" zvolil neustále obrůstající povijnici vodní, o které jsem psal v minulém článku.


Další rostlinou pro líné farmáře je liánovitý Malabar - někdy známý jako Ceylonský Špenát (lat. Basela Alba). Tato málo známá zelenina roste jako liána. Opět se jí velmi daří ve vlhkém a horkém prostředí. Za léto se dokáže vyšplhat do délky několika metrů. Sklízenou plodinou jsou přitom jeho šťavnaté listy, kterých stačí z liány pár oškubat a rostlina si zase nechá dorůst další. Dužnaté listy Malabaru se hojně využívají v teplé i studené kuchyni. Jejich chuť vzdáleně připomíná kukuřici, když je ještě celá bílá hluboko v zeleném klasu.


Na konec jsem si schoval ještě  jeden trumf progresivních českých zahrádkářů, Ačokča (lat. Cyclanthera Pedata). Tato tykvovitá rostlina původem z Jižní Ameriky se pěstuje pro své plody, takže vám neposlouží pro kontinuální sklizeň. I tak jí ale hodlám vyzkoušet. Jediná rostlina dokáže vyrůst do délky až 5 metrů a obroste stovkami drobných plodů. Svým tvarem nejvíce připomínají malého křížence okurky s paprikou a velmi podobně i chutnají.


Hladké plody Ačokčy se sklízí průběžně koncem srpna a září. Podávat je můžete za syrova jako základ výživných salátů, ale stejně jako okurky se dají i zavařovat ve sladkokyselém nálevu a ujídat po celý rok. Oproti okurkám ale nabízí Ačokča spoustu výhod:

  •  Stačí vám jedna nebo dvě rostliny, takže na farmě zabere jen minimum místa a budu je pnout podél zadní opěrné zdi farmy
  • Plody jsou hladké a nemají takové ty trny, které se musejí z okurek pracně odrhnout houbičkou.
  • Chutná lépe. Měl jsem možnost je ochutnat. Dužina ačokčy není tolik naplněná vodou jako okurky a jejich chuť je proto mnohem intenzivnější. 

Více se o návrhu akvaponické farmy dočtete v tomto článku.

1 komentář:

  1. Tak si tak říkám, jak by se tohle třeba stříhalo nebo nějak udržovalo? Předpokládám, že bez pilky na větve by to nejspíš nešlo, že? Ale jako těžko říct. Liány jsem viděl naposledy na dovolené v Thajsku a to jsem měl naprosto jiné myšlenky, než na to, jak by šly ustřihnout. :D

    OdpovědětVymazat